Telemann!

Plaisirs de Musique

Jan Kvapil
zobcové flétny

Marta Kratochvílová
traverso
Dalibor Pimek
barokní violoncello

Jan Čižmář loutny


Citát z hudebního slovníku význačného skladatele Johanna Matthesona nebo označení nesrovnatelný mistr, jímž jej poctil Ch.F.D. Schubart, ukazují, jaké vážnosti se těšil Georg Phillip Telemann (1681–1767) mezi svými kolegy i hudebními teoretiky 18. století. A právem! Žádný z barokních autorů nezanechal budoucím generacím tak obsáhlý a rozmanitý odkaz skladeb té nejvyšší kvality. Telemann komponoval snad ve všech v tehdy existujících formách a žánrech – dochovaly se jeho opery, kantáty, oratoria, pašije, koncerty, ouvertury, sonáty, suity – a takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Telemann aktivně ovládal cembalo, housle, flétny, hoboj, šalmaj, gambu ad., takže uměl dokonale využít přednosti jednotlivých nástrojů.

Program Telemann! představuje výběr z autorovy rozsáhlé instrumentální tvorby. Zazní v něm Partita z autorova středního období představovaného kolekcí Die kleine Kammermusik (1716) stejně tak jako sólové i triové sonáty z jeho  vrcholných sbírek Der getreue Musikmeister (1728) a Essercizii musici (1739), v nichž se objevují i oblíbené části reflektující lidovou hudbu krčem Dolního Slezska, kde Telemann strávil krátké leč velmi inspirativní období svého života. Pestrý program doplňuje Fantazie pro sólovou flétnu a řada drobnějších skladeb variabilního obsazení.

Informace o programu ve formátu .pdf zde.

- - - -

Zvukové ukázky

Nahrávky z koncertů v Ostravě - Porubě a Velké Polomi, 28. června 2014

1. Allegro

Sonata a tre g moll (Darmstadt, Mus. ms. 1042/63)


2. Grave, ma non adagio,  Vivace

Sonata a tre g moll (Darmstadt, Mus. ms. 1042/63)


3. Flauto pastorale

Der Getreue Music - Meister, 1728–9


4. Carillon

Der Getreue Music - Meister, 1728–9


5. Pastourelle

Der Getreue Music - Meister, 1728–9


6. Largo

Trio a moll (Essercizii musici, 1739)


7. Allegro

Trio a moll (Essercizii musici, 1739)


8. Vivace

Sonata 3
e moll (Sonate metodiche, 1728)

9. Dido (Triste, Disperato, Triste, Disperato)

Introduzzione à tre C dur (Der Getreue Music - Meister, 1728–9)